Seznamovací kurz 27.8.-29.8.2008

ODBORNÁ STŘEDNÍ ŠKOLA PODNIKATELSKÁ KOLÍN s.r.o.

Inspirováno knihou Den trifidů Johna Wyndhama...

Intro   27.8   28.8   29.8

   28.8   Dnešní den jsme po snídaní zahráli několik her na louce, a dopoledne strávili přípravou projektu ideálního seznamováku. Myslím, že některé věci by se možná dali i použít, z jiných by asi ve škole neměli radost.

   Po obědě jsme si zahráli volejbal, zastříleli si ze vzduchovky a před večeří si zahráli hru na slepé ovce a chromého ovčáka... . Po večeři nás opustila Šárka. Zastříleli jsme si z luku a indiánské foukačky, a když už se stmívalo zkusili jsme hru "na lov věcí" . Když už byla úplná tma zahráli jsme si ještě na bludičky a potom přišla na řadu zážitková hra na "trifidy". Někdy hluboko po půlnoci jsme vyrazili na kutě. Děti ještě hodně dlouhou nespali a klafali a také podle toho v pátek ráno vypadali...

večerní hra "na lov věcí..."

Stříleli jsme z luku a indiánské foukačky...

byli slepé ovce a nechali se vést svým ovčákem

vytvářeli projekt ideálního seznamováku podle naších představ...

   27.8   Z původního počtu 24 přihlášených se nakonec na nádraží dostavilo pouze 14 účastníků, jedna studentka čekal již přímo na místě ve Zbraslavicích. Někteří se omluvili a po některých "jakoby se slehla zem". Přibližně hodinové cestování vlakem proběhlo bez větších obtíží  a konečně jsme stanuli na Zbraslavickém nádraží. Batohy jsme naložili do auta a pěšky vyrazili do asi 2 km vzdáleného střediska Na starém rybníce. Ubytování ve čtyřmístných chatičkách není žádný výskok, ale k přespání stačí.

   Po příjezdu jsme se ubytovali a ještě před obědem stihli vykomunikovat a domluvit pravidla pro pobyt a provozované aktivity. Na přivítanou byla k obědu plněná kuřecí kapsa.

   Po obědě a chvilce klidu proběhlo seznamovací kolečku spolu s několika hrami pro lepší seznámení a upamatování jmen. Pak přišli na řadu hry pro tvorbu týmů, posílení komunikace a vytvoření vztahů odpovědnosti a důvěry. nejprve jsme se rozdělili do dvou týmů podle tříd. Každý tým se postavil na svůj trámek a jeho úkolem bylo seřadit se na trámku podle instrukcí bez doteku se zemí. Úkol se ztížil zákazem verbální komunikace a následně také tím, že členové týmu měli zavázané oči, ž na jednoho vidoucího člena týmu. Týmy se řadili podle velikosti, měsíce narození a podobně. Pro uvolnění jsme si v lese zahráli týmovou hru čísla. Jedná se o bezkontaktní hru, kdy se soupeři mohou vyřadit z boje "zastřelením", přečtením čísla na soupeřově šátku. Do večeře jsme ještě stihli zkusit hru s latí a komunikačně náročnou hru na pyrotechniky a výbušninu.

  Večeři jsme zpestřili další hrou zaměřenou na týmovou spolupráci a komunikaci, kdy jsme všechny děcka spojili jedním lanem za pravé zápěstí, v přibližně čtyřiceti centimetrových odstupech. Takto spojení museli dojít do jídelny, vyzvednout si jídlo, najíst se a zase po sobě uklidit.

    Po večeři proběhla společná relaxace vedená Katkou s "výletem do pouště" po kterém následovalo kreslení tohoto prožitku a samozřejmě reflexe celého dne a jednotlivých aktivit.

   Pak jsme si na chvíli sedli k ohni, zazpívali několik písní a domluvili se na noční hře. Přes počáteční obavy se noční hra svíčka povedla a děcka vydržela v lese do půl jedné, kdy jsme se odebrali k zaslouženému odpočinku.

večerní relaxace a její ztvárnění...

"společné" jídlo bylo docela náročné na domluvu a koordinaci...

spolupráce a komunikace v týmu je základ hry "čísla"...

seznámení, spolupráce, komunikace a důvěra byly tématem úvodu seznamováku...

   Trifid - Trifidi byli uměle vytvořeni dlouhým řetězcem pokusů. Trifidi měli vyřešil problém hladovějících lidí po celém světě. Jistý Umberto donesl do jedné společnosti na zpracování olejů láhev bledorůžového oleje, výtažku z trifida. Tím zajistil, že se na trh dostal jednoduchý a laciný způsob obživy v době kdy planetu trápí nedostatek potravin a zdrojů.
   Trifid je nápadná rostlina, má dlouhý stonek a vrchní část tvoří dřevnatá bulva, z ní vyráží tři krátké holé proutky, které rostou vzhůru podél stonku. Zajímaný je chomáč kožnatých zelených listů. Na konci stonku je zvláštní nálevkovitý útvar, připomínající kalich, ve kterém se skrývá stočená spirála. Podobá se těsně stočenému listu kapradiny a vystupuje asi na dva palce z lepkavé kaše na dně kalichu... Když je rostlina vysoká asi metr dvacet, vytáhne své kořeny a vykročí. Chůze se podobá chůzi člověka o berlích (kolíbavá chůze o třech).
Takto rostlina kráčela za svou obětí. Ona stočená kapradina je stočeným žahadlem a lepkavá hmota jedem, který má oběť zabít.
   Bill Mason, biolog zabývající se trifidy, se po nehodě postříkáním trifidím jedem probudí v nemocnici do hrobového ticha. Dnes mu měli sundat obvazy z očí. Jenže nikdo nepřicházel. Včerejší den se na obloze objevily zelené meteority, které sledoval snad celý svět, ale Bill ne. Průbězně mu sestry chodili podávat informace o kráse „těch zelených komet“ a v rádiu také nemluvili o ničem jiném. Ráno zvonil na zvonek, ale nic. Ten den mu měli sundávat obvazy. Rozhodl se tedy, že si je sundá sám. Brzy byl vystaven kruté realitě. Po chvíli bádání se ukázalo,že každý, kdo meteority spatřil v jejich největší síle, oslepl.
   Vyrazí tedy do ulic, kde vládne totální chaos. Slepci se zmateně plazí po stěnách a nahmatávají cestu. Jestliže poznají výlohu s potravinami, rozmlátí výlohu, seberou jídlo a zase se odplazí. Mezi nimi se tu a tam objeví skupinka trifidích zabijáků, kteří se už mezitím osvobodili od kůlů na polích a zabíjejí tyto lidi. Bill uslyší křik a běží za ním, zdá se totiž, že jde o vidoucí dívku. Osvobodí mladou Josellu od trapiče, který ji má připoutanou u sebe kvůli orientaci. Pro nemoci a trifidy musí opustit Londýn, ale těsně před odjezdem objeví organizovanou skupinu vidomých, ke kterým se přidají. V noci jsou přepadeni Cokerovou bandou (další z vidomých skupin). Každý je odveden někam jinam a dostane za úkol pomoci přežít skupině slepců, kteří brzy zemřeli na mor z potravin. Bill je opustí a vydá se hledat Josellu, kterou pravděpodobně také odvedli. Když ji po několika neúspěšných pátrání nenachází, vrací se do budovy, kde byli přepadeni. Na zdi je křídou napsána adresa. Nasedne do nákladního auta a vyrazí hledat to místo. Na místě najde tam novou komunitu i s Cokerem. Zjišťuje, že to není zlý člověk, jen chtěl pomoci ostatním. Ale Josella nikde není. Vydají se hledat na jiné místo, kde Bill najde zas jen další malou skupinu. Coker se rozhodl tam chvíli pobýt, tak se Bill vydává na několikadenní pátrací cestu. Po návratu však zjistí, že celá tato organizace i s Cokerem zemřela také na mor. Nakonec si vzpomene na místo, o kterém Josella mluvila a vypraví se tam. Cestou zachrání malou holčičku Susan a společně dorazí na vytoužené místo - na malou farmu. Tam je i Josella. Společně tam žijí dalších několik let i s dalšími třemi slepci, kterým statek patří. Brání se trifidům, zdolávají problémy s potravinami a pomalu si zvykají na tento způsob života. Po nějakém čase je objeví lidé ze společenství, které se přestěhovalo na ostrov Wight. Nakonec se s Josellou rozhodnou ještě chvíli zdržet na farmě. Za několik dnů přijede zástupce Torrence, který vede jiné společenství, kde mají slepci žít jako otroci, a ihned všem začne nakazovat, co mají dělat, koho odvedou a koho ne, co se bude dít a co musí dělat. Chtějí jim také vzít dnes už 13 letou Susan. Lstí mu utečou a nakonec se přidají se ke komunitě na ostrově, která už má vymyšlený jim vyhovující systém společenstva i obranu proti trifidům.