Seznamovací kurz
27.8.-29.8.2008
ODBORNÁ STŘEDNÍ ŠKOLA PODNIKATELSKÁ KOLÍN s.r.o.
Inspirováno knihou Den
trifidů Johna Wyndhama...
Intro 27.8
28.8
29.8
28.8
Dnešní den
jsme po snídaní zahráli několik her na louce, a dopoledne strávili přípravou
projektu ideálního seznamováku. Myslím, že některé věci by se možná dali i
použít, z jiných by asi ve škole neměli radost.
Po obědě jsme si zahráli
volejbal, zastříleli si ze vzduchovky a před večeří si zahráli hru na slepé ovce
a chromého ovčáka... . Po večeři nás opustila Šárka. Zastříleli jsme si z luku a
indiánské foukačky, a když už se stmívalo zkusili jsme hru "na lov věcí" . Když
už byla úplná tma zahráli jsme si ještě na bludičky a potom přišla na řadu
zážitková hra na "trifidy". Někdy hluboko po půlnoci jsme vyrazili na kutě. Děti
ještě hodně dlouhou nespali a klafali a také podle toho v pátek ráno vypadali...

večerní hra "na lov věcí..."




Stříleli jsme z luku a indiánské foukačky...

byli slepé ovce a nechali se vést svým ovčákem

vytvářeli projekt ideálního seznamováku podle naších představ...
27.8
Z původního počtu 24 přihlášených se nakonec na nádraží dostavilo pouze 14
účastníků, jedna studentka čekal již přímo na místě ve Zbraslavicích. Někteří se
omluvili a po některých "jakoby se slehla zem". Přibližně hodinové cestování
vlakem proběhlo bez větších obtíží a konečně jsme stanuli na Zbraslavickém nádraží. Batohy
jsme naložili do auta a pěšky vyrazili do asi 2 km vzdáleného střediska Na
starém rybníce. Ubytování ve čtyřmístných chatičkách není žádný výskok, ale k
přespání stačí.
Po příjezdu jsme se
ubytovali a ještě před obědem stihli vykomunikovat a domluvit pravidla pro pobyt
a provozované aktivity. Na přivítanou byla k obědu plněná kuřecí kapsa.
Po obědě a chvilce klidu
proběhlo seznamovací kolečku spolu s několika hrami pro lepší seznámení a
upamatování jmen. Pak přišli na řadu hry pro tvorbu týmů, posílení komunikace a
vytvoření vztahů odpovědnosti a důvěry. nejprve jsme se rozdělili do dvou týmů
podle tříd. Každý tým se postavil na svůj trámek a jeho úkolem bylo seřadit se
na trámku podle instrukcí bez doteku se zemí. Úkol se ztížil zákazem verbální
komunikace a následně také tím, že členové týmu měli zavázané oči, ž na jednoho
vidoucího člena týmu. Týmy se řadili podle velikosti, měsíce narození a podobně.
Pro uvolnění jsme si v lese zahráli týmovou hru čísla. Jedná se o bezkontaktní
hru, kdy se soupeři mohou vyřadit z boje "zastřelením", přečtením čísla na
soupeřově šátku. Do večeře jsme ještě stihli zkusit hru s latí a komunikačně
náročnou hru na pyrotechniky a výbušninu.
Večeři jsme zpestřili další
hrou zaměřenou na týmovou spolupráci a komunikaci, kdy jsme všechny děcka
spojili jedním lanem za pravé zápěstí, v přibližně čtyřiceti centimetrových
odstupech. Takto spojení museli dojít do jídelny, vyzvednout si jídlo, najíst se
a zase po sobě uklidit.
Po večeři proběhla
společná relaxace vedená Katkou s "výletem do pouště" po kterém následovalo
kreslení tohoto prožitku a samozřejmě reflexe celého dne a jednotlivých aktivit.
Pak jsme si na chvíli
sedli k ohni, zazpívali několik písní a domluvili se na noční hře. Přes
počáteční obavy se noční hra svíčka povedla a děcka vydržela v lese do půl
jedné, kdy jsme se odebrali k zaslouženému odpočinku.

večerní relaxace a její ztvárnění...


"společné" jídlo bylo docela náročné na domluvu a koordinaci...



spolupráce a komunikace v týmu je základ hry "čísla"...


seznámení, spolupráce, komunikace a důvěra byly tématem úvodu seznamováku...
Trifid - Trifidi byli uměle vytvořeni dlouhým řetězcem pokusů.
Trifidi měli vyřešil problém hladovějících lidí po celém světě. Jistý Umberto
donesl do jedné společnosti na zpracování olejů láhev bledorůžového oleje,
výtažku z trifida. Tím zajistil, že se na trh dostal jednoduchý a laciný způsob
obživy v době kdy planetu trápí nedostatek potravin a zdrojů.
Trifid je nápadná rostlina, má dlouhý stonek a vrchní část tvoří
dřevnatá bulva, z ní vyráží tři krátké holé proutky, které rostou vzhůru podél
stonku. Zajímaný je chomáč kožnatých zelených listů. Na konci stonku je zvláštní
nálevkovitý útvar, připomínající kalich, ve kterém se skrývá stočená spirála.
Podobá se těsně stočenému listu kapradiny a vystupuje asi na dva palce z lepkavé
kaše na dně kalichu... Když je rostlina vysoká asi metr dvacet, vytáhne své
kořeny a vykročí. Chůze se podobá chůzi člověka o berlích (kolíbavá chůze o
třech).
Takto rostlina kráčela za svou obětí. Ona stočená kapradina je stočeným žahadlem
a lepkavá hmota jedem, který má oběť zabít.
Bill Mason, biolog zabývající se trifidy, se po nehodě postříkáním
trifidím jedem probudí v nemocnici do hrobového ticha. Dnes mu měli sundat
obvazy z očí. Jenže nikdo nepřicházel. Včerejší den se na obloze objevily zelené
meteority, které sledoval snad celý svět, ale Bill ne. Průbězně mu sestry
chodili podávat informace o kráse „těch zelených komet“ a v rádiu také nemluvili
o ničem jiném. Ráno zvonil na zvonek, ale nic. Ten den mu měli sundávat obvazy.
Rozhodl se tedy, že si je sundá sám. Brzy byl vystaven kruté realitě. Po chvíli
bádání se ukázalo,že každý, kdo meteority spatřil v jejich největší síle,
oslepl.
Vyrazí tedy do ulic, kde vládne totální chaos. Slepci se zmateně
plazí po stěnách a nahmatávají cestu. Jestliže poznají výlohu s potravinami,
rozmlátí výlohu, seberou jídlo a zase se odplazí. Mezi nimi se tu a tam objeví
skupinka trifidích zabijáků, kteří se už mezitím osvobodili od kůlů na polích a
zabíjejí tyto lidi. Bill uslyší křik a běží za ním, zdá se totiž, že jde o
vidoucí dívku. Osvobodí mladou Josellu od trapiče, který ji má připoutanou u
sebe kvůli orientaci. Pro nemoci a trifidy musí opustit Londýn, ale těsně před
odjezdem objeví organizovanou skupinu vidomých, ke kterým se přidají. V noci
jsou přepadeni Cokerovou bandou (další z vidomých skupin). Každý je odveden
někam jinam a dostane za úkol pomoci přežít skupině slepců, kteří brzy zemřeli
na mor z potravin. Bill je opustí a vydá se hledat Josellu, kterou pravděpodobně
také odvedli. Když ji po několika neúspěšných pátrání nenachází, vrací se do
budovy, kde byli přepadeni. Na zdi je křídou napsána adresa. Nasedne do
nákladního auta a vyrazí hledat to místo. Na místě najde tam novou komunitu i s
Cokerem. Zjišťuje, že to není zlý člověk, jen chtěl pomoci ostatním. Ale Josella
nikde není. Vydají se hledat na jiné místo, kde Bill najde zas jen další malou
skupinu. Coker se rozhodl tam chvíli pobýt, tak se Bill vydává na několikadenní
pátrací cestu. Po návratu však zjistí, že celá tato organizace i s Cokerem
zemřela také na mor. Nakonec si vzpomene na místo, o kterém Josella mluvila a
vypraví se tam. Cestou zachrání malou holčičku Susan a společně dorazí na
vytoužené místo - na malou farmu. Tam je i Josella. Společně tam žijí dalších
několik let i s dalšími třemi slepci, kterým statek patří. Brání se trifidům,
zdolávají problémy s potravinami a pomalu si zvykají na tento způsob života. Po
nějakém čase je objeví lidé ze společenství, které se přestěhovalo na ostrov
Wight. Nakonec se s Josellou rozhodnou ještě chvíli zdržet na farmě. Za několik
dnů přijede zástupce Torrence, který vede jiné společenství, kde mají slepci žít
jako otroci, a ihned všem začne nakazovat, co mají dělat, koho odvedou a koho
ne, co se bude dít a co musí dělat. Chtějí jim také vzít dnes už 13 letou Susan.
Lstí mu utečou a nakonec se přidají se ke komunitě na ostrově, která už má
vymyšlený jim vyhovující systém společenstva i obranu proti trifidům.
|